Upírská výprava
23. 10. - 25. 10. 2009
Lovci upírů proti upírům samotným.
Na konci jedné z úterních schůzek k nám vpadl ošklivě potlučený a krvácející Abuki. Vypadal k smrti vyděšeně o čemž svědčilo i několik šedých pramenů v jeho doposud jako úhel černých vlasech. Když jsme ho ošetřili a nalili čaj, tak se třesoucím se hlasem, tak nezvyklým oproti jeho burácivému a jindy sebejistému basu, ujal slova a vylíčil jak byl napaden upírem a jen se štěstím si zachránil holý život. To vyvolalo náš údiv, protože upíři jsou obyčejně samotářští tvorové obávající se odhalení. Dohodli jsme se tedy, že zjistíme, kde se nachází jejich brloh a příští víkend se vydáme na trestnou výpravu.
Jak jsme řekli, tak se také stalo. Od onoho osudového dne za necelé dva týdny jsme seděli ve vlaku směr Železný brod, kde jsme tušili upíří centrum, bohužel bez Abukiho, na jehož nervech se ona nešťastná událost podepsala natolik, že již jen seděl zamčený u krbu ve svém pokoji a při sebemenším šelestu se poděšeně ohlížel. Nicméně z nás odhodlání přímo čišelo, byli jsme plni víry ve vlastní schopnosti a také naše upíří převleky jsme považovali za dostatečnou ochranu. Naše sebedůvěra se ale ošklivě nevyplatila. Po cestě jsme byli napadeni upírem a asi půlka dětí byla pokousána a na upíry proměněna.
To bylo tragické a zbývající lidé od té chvíle započali boj o holý život. Naštěstí upíři mezi dětmi se museli držet přesných pokynů svého stvořitele a nesměli se jakkoliv prozradit. Jejich úkolem tedy byla naprostá infiltrace naší skupiny, tedy proměnění zbývajících lidí na upíry.
Další den ráno nám naši zpravodajové oznámili, že našli místo kolem kterého se vznáší mocný oblak magie. Shodou okolností jsem nedávno studoval místní anály a zjistil, že na totožném místě žil a studoval mocný mág, jež až do své strašlivé smrti zasvětil život bojem proti tvorům noci. Rozhodli jsme se tedy, že bude moudré ono místo prozkoumat. Ač cesta nebyla dlouhá, tak neprostupné houštiny, dlouhé a zařízlé rokle protínající nám cestu a podivná stvoření na řece, kolem které jsme šli na nás působili podivně skličujícím dojmem.
Před zříceninou byl čas na oběd, a protože jsme dosud nevěděli, jak je střežená a co nás čeká uvnitř, bylo rozhodnuto, že děti zatím budou sbírat síly a kapitanát se vydá na průzkum pevnosti. Po krátké obhlídce nám bylo jasné, že v bývalé pevnosti leží mocný artefakt, jež by se dal využít v boji proti upírům, nicméně zatím jsme nevěděli jak. Toto jsme vypozorovali bez toho, aby bylo nutné vstoupit přímo dovnitř. Pochvíli tedy Jindra vstoupil dovnitř s touhou nalézt artefakt. Bohužel se ozvalo jen strašlivé zaúpění a za chvíli se o strom nedaleko mé hlavy roztříštil míček vržený nadlidskou silou, kdyby rána byla přesnější má hlava by byla na naprosto odlišném místě od zbytku těla. Rozhodl jsem se tedy pro ústup. V táboře se mezitím všichni posilnili a připravili na možnou bitvu. Protože jsme nevěděli co se ve zřícenině stalo poslal jsem plně vyzbrojený oddíl na průzkum. Když se delší dobu nevraceli, šli jsme již všichni zbývající zjistit, kde jsou. Byli kouzlem proměněni na strážce artefaktu. To značilo boj. Po vyčerpávající zteči byla tvrz dobyta, artefakt získán a ztráty na životech nulové. I obránci artefaktu se po jeho získání proměnili na obyčejné argonauty.
Chvíli nato volala Petty, že se nedaleko naší chalupy koná upírský bál, kde by se nám snad mohlo podařit zjistit, jaké jsou příčiny upírské expanze..Urychleně jsme se tedy vrátili, udělali si jídlo a začali se chystat. Na bále byl přítomen sám upírský král se svými pomocníky. Po temných radovánkách byl vyhlášen slavnostní přípitek a všichni si přiťukli číšemi s krví panen. Jenže ouha, chvíli po přípitku, král spadl ze svého trůnu a hrozných křečích se svíjel na zemi, aby se z agónie probral již jako člověk. Kapitanát totiž nezahálel a s pomocí rad z Prahy namíchal lektvar, který měnil upíry zpátky na lidi. Tento lektvar byl nepozorovaně přidán do krve určené na závěrečný přípitek, takže na konci bálu již byli všichni lidmi. Zdánlivě bylo vyhráno, ale stále nebyla odhalena příčina nárůstu upírských útoků. Král byl tedy odveden k výslechu a děti byli poslány spát. Během noci jsme zjistili, že za všechno může rada starších upírů, oplývajících neskutečnou mocí, kteří sídlí na místním hřbitově. S pomocí artefaktu se dětem podařilo i tuto poslední překážku odstranit a starší upíry sfouknout jako svíčku. Tak jako tělo nemůže žít bez mozku i upíří hnutí postupně odumře a promění se v prach, když bylo zničeno jeho centrum.
V neděli jsme tedy spokojeni nasedli na vlak a po úspěšné operaci odjeli směr Praha. Pokud se někomu zdá, že vše neprobíhalo přesně tak, jak je psáno výše, tak může vznést námitku, která bude zamítnuta.
Zapsal(a):
Jája
