Vltava
30. 4. - 2. 5. 2004Argonautská voda. Vltava z Vyššího Brodu do Krumlova.
Konečně jaro a s ním možnost vyrazit na vodu. Ne že by to nešlo i dříve, ale přeci jen s oddílem to úplně dobře nejde. Vyrážíme tedy na Vltavu. Dlouho jsme tam nebyli a je to jedna z mála řek, která se dá jet skoro kdykoliv.
Naším cílem je Vyšší Brod, odkud ráno (v sobotu) vyplujeme. Čeká nás příjemné tábořiště plné lidí, ale zato s dostatkem dřeva. To nás přirozeně nadchlo, protože se to ztěží dalo čekat. Rozděláváme tedy oheň, vaříme, večeříme a klábosíme. Několik chlapců je tak fascinováno Medvědovým plynovým vařičem, že se nám je jen těžko daří od něj odtrhnout. Následuje čtení a pak se všichni rozchází do svých stanů. Ráno nás probouzí poměrně hlasitá hudba. Vychází z nedalekého pódia. Ukázalo se, že zrovna dnes je v kempu závod veteránů, takže nás sice rušila ta hudba, nicméně jsme měli možnost vidět krásná auta prohánějící se po okruhu. Na to ale nebylo moc času, museli jsme si balit, převlékat se, sušit stany a snídat. Před vyplutím jsme si totiž ještě museli dojít pro lodě k místní půjčovně. Tam jsme přebrali lodě, pomodlili se k Pádlíkovi a vyrazili na cestu.
Hned ve Vyšším Brodě nás čekal jeden jez, který sice vypadal ošklivě, ale ukázalo se, že se dá celkem bez problému projet. Tedy bez háčka, ten by byl totálně mokrý. I když, počasí nám přálo, ono by to vlastně nevadilo. Však se taky strhla nejedna vodní bitva mezi jednotlivými posádkami. Přestože se za celou dobu nikdo neudělal, otočených lodí bylo požehnaně. Na mě si ale nikdo netroufl, takže kdo chcete být příště suchý, jeďte se mnou. Jezy jsme toho dne zdolali tři, ale protože ani jeden nebyl problémový, dorazili jsme do kempu "U Fíka" poměrně brzy. Proto jsme provedli měnší trénink na Regatu, tzn. závody dvojic v přeplutí na kánoji na druhý břeh a zpět. Muselo se vybíhat ze břehu a na konci se zase vylodit, takže docházelo k opravdu tuhým bojům. Nakonec ale zvítězila Káťa se Špuntem. Mezitím se postavili stany a teď jsme se mohli konečně převléknout do suchého.
Netrvalo dlouho a nebe se začalo zatahovat. Těžký černý mraky, blesky, hřmění. Během chvíle se přihnala taková bouře, jakou málokdo pamatuje. Na zem padaly hektolitry vody, blesk střídal blesk a my se museli uchýlit do stanů. Tam jsme se oddávali veselým hrám, abychom zahnali strach z bouřky.Pršelo opravdu dlouho a vydatně. Na louce se tvořili louže a časem se ukázalo, že některé stany nápor vody nevydrží. Zkrátka a dobře, se suchými věcmi nás vyvázlo jen pár.
Jakmile přestalo pršet, vylezli jsme ze stanů a chytali poslední sluneční paprsky. Bohužel se ale záhy setmělo a tak jsme šli spát. Druhý den nás totiž čekala dlouhá cesta do Českého Krumlova, kde jsme odevzdávali lodě. Na konci ještě stihl Medvěd a jiní převrhnout pár lodí a tak byli všichni moří až za ušima. Domů jsme se ale dostali v pořádku.