Ameriky

10. 3. 2001

Napsal a vyfotil Přebral, upravil a poslal Zkoumal

Účastníci:

Danko (kapitán, lenoch, klidná síla)
Přebral (fotograf, průvodce, zapisovatel)
Zkoumal (hlavní sochař, lídr, přední předvoj)
Dítě 1 (potenciální oběť Hagenovi)
Dítě 2 (blátoplaz)
Kryštofka (zadní předvoj)

Galerie

stáhnout všechny fotky v .zip

Jak již je možno vidět na seznamu účastníků, nesešli jsme se na tuto jednodenní předdohodovou akci zrovna v hojném počtu. A to to ze začátku vypadalo, že nás bude ještě míň, protože jsme na Smíchovském nádraží marně čekali na Danka, kterého jsme potkali až po opuštění vlaku v Karlštejně. Nastupoval totiž už na Hlavním nádraží, zřejmě aby si zabral pěkné místo na sezení (Danko je totiž, milé děti línej a drsného kapitána na vás jenom hraje. Bude vám říkat, že si splet stanici, ale nevěřte mu.), ale vlak byl stejně plný obvyklé směsice trampů, škautů, důchodkyň a sportovců s bicykly, takže si nesedl ani on, ani my. Snad příště. V Karlštejně vystoupila ta zelenější polovina vlaku a rozeběhla se směrem ke hradu. V tomto tvrzení jistě řada z vás nalezne zásadní rozpor. Proč by taková spousta lidí, ještě k tomu v oděvech přírodních barev (vyjma některých skautů) mířila na hrad určený především pro zahraniční turisty, ještě k tomu zavřený? I zde je odpověď nasnadě. Tito lidé šli do hlubokých lesů na severozápad od staroslavného hradu a na děravé vrchy směrem severovýchodním - do nebezpečných krajů obecně známých jako Amerika. A my jsme tam šli také.

Encyklopedická vsuvka:
Amerika (též Ameriky) Oblast opuštěných vápencových lomů z 19. a 20. století v Českém krasu, oblíbený výletní cíl obyvatel Prahy. Název pochází z roku 1620, kdy zde tábořila skupina amerických jízdních žoldnéřů, znovu nazváno Amerika trampy, jezdícími sem již od 50tých let. V současnosti se dělí na západní oblast kolem Malé Ameriky, kde je větší počet malých lomů propojených dnes částečně zavalenými štolami, a východní oblast větších lomů kolem Ameriky Velké, tvořenou lomy Velká Amerika (též lom Východ), Mexiko (Trestanecký lom, Dešťový lom, Schniloušák) a Kouřící lom (lom u Kozolup, Askalona, Severní ložisko). Obě tyto části odděluje vápenka RD Mořina, která zpracovává vápence z blízkého lomu Čerinka u Bubovic pro odsiřovací zařízení ČEZu. Lomy jsou stále majetkem RD Mořina a nacházejí se v CHKO Český kras a částečně NPR Karlštejn. Z toho vyplývají konflikty mezi návštěvníky Amerik a představiteli těchto institucí, neboť zde dochází k úrazům končícím i smrtí (což vadí RD Mořina) a plašení netopýrů a rozděláí ohňů (což vadí CHKO Český kras). Vzhledem k masivnímu náporu lidí jsou ovšem spořádání netopýry nebudící a ze skal nepadající návštěvníci víceméně tolerováni.

Hagen, Hans Legendární postava Amerik. Wehrwolf, uprchlý zločinec nebo mrtvý německý voják, ukrývající se v systému štol. Má údajně na svědomí řadu smrtelných úrazů, zmizení trampky Hanky, krádeže potravin, přeřezávání lan a jiné nepravosti. K jeho atributům patří německý plášť, dýka s iniciály HH, nalezená v louži krve po zmizení jednoho z trampů (podle jiné verze u nebožtíka zřítivšího se ze stěny Malé Ameriky), kterou má údajně v muzeu CMA v Chrustenicích nebo společnost Barbora v Solvayových lomech, zvoneček jej přivolávající, jenž je možno nalézt v okolních lesích (kde to nikdo neví, ten kdo ho našel už nám nic nepoví) a gong ve štole č.14. Kdo na tento gong zabuší, musí se na Ameriky do roka vrátit, nebo k němu v noci Hagen přijde a provede mu něco ošklivého. Občas ani ten rok nečeká a přijde rovnou. Pověsti o Hagenovi literárně zpracovali Laco Lahoda a David Kaifoš a jsou k dispozici na http://www.speleo.cz, v muzeu CMA v Chrustenicích a na http://www.osf.cz/barbora . Taky u Přebrala doma v epesní podobě, ale jen na vyžádání mailem. A nyní zpátky.

Od hradu jsme pokračovali kolem dubu Sedmi bratří dobře známou cestou do Pustého lomu (též Rokle růží) v západní oblasti, kde je jeden ze vstupů do systému Hlavní štoly. Cestou jsem dětem pro rozptýlení vyprávěl pověsti, aby si uvědomily případná nebezpečí a chovaly se zodpovědně. Cesta nám netrvala dlouho a brzy jsme již sestupovali dolů po pozvolné stěně lomu.